Prevence je něco, čím se dá předejít možná budoucí, vlastní, ale i okolní a podobně, nemoci, poškození, zničení, destrukci. Pokud je možné něčemu předejít, proč tedy nepředcházet? Většinou víme, jak na možný, budoucí problém, a pokud nevíme, je možné se doptat.
Je dvojí soucit. Jeden ten zbabělý a sentimentální, který je vlastně jen netrpělivost srdce, aby se co nejrychleji zbavilo trapného dojetí cizím neštěstím. Soucit, který vůbec není soucítěním, nýbrž jen instinktivním odvrácením cizího utrpení od vlastní duše. A ten druhý, který jediný má smysl – ten nesentimentální, avšak tvořivý soucit, který ví, co chce, a je odhodlán trpělivě a s účastenstvím vydržet až do konce svých sil a ještě za něj.