MASÁŽ nenahrazuje návštěvy u lékaře. Proto je nutné upřednostnit diagnostiku a ošetření lékařem, případně s ním spolupracovat!

Masáže patří zřejmě mezi nejstarší a zároveň nejjednodušší způsoby léčby. Zatím co v tradičních kulturách, zvláště v Orientu, je považována za přirozený způsob léčby, který pravidelně s úspěchem využívají lidé všech věkových kategorií, v západních zemích se masáž začala objevovat až koncem 19.století, a to jako prostředek podpůrný nebo doprovázející léčebu. Výjimku tvoří „svět sportu“, kde byly masáže vždy vysoce ceněny a používány i v západních kulturách již před koncem 19.století.

Masáž má na člověka i stimulující, sedativní, psychosomatické účinky a utužuje zdraví. To znamená, že ho povzbuzuje, celkově aktivuje a připravujet na chystaný výkon, nebo naopak člověka dovede k relaxaci, uvolnění psychického napětí, odstraní napětí příliš stažených svalů, uvolní trigger pointy, zmírní a odstranní bolesti a nespavost.

Dobře provedená masáž vede k celkovému pocitu pohody, tepla a bezpečí, a tím umožňuje zharmonizování a zotavení těla i ducha masírovaného jedince.

Ke všem výše uvedeným přednostem lze přičíst také snadnou naučitelnost masírovat nebo-li UMĚNÍ DOTEKU. Tuto zručnost si může po letech osvojit téměř každý, neboť se jedná z velké části o činnost, kterou děláme naprosto přirozeně a instinktivně. (Jsme-li unaveni, třeme si čelo, chceme-li uklidnit malé dítě, hladíme ho po tváři, bolí-li nás kolena, třeme si je, atp.).

Masáž lze definovat jako systematicky prováděné doteky, o nichž jsme se přesvědčili, že poskytují úlevu, navozují pocity pohody nebo utužují zdraví. Dotek tak představuje specifický projev. Jako mýtina v hustém lese nám poskytuje potřebný životní prostor, v němž se můžeme opět zorientovat, a tím načerpat nové síly. Masáž se tak stává prostředkem, který nám pomáhá vzepřít se nemilosrdnému návalu každodenní vyčerpávající práce a odolat tlakům v soukromém životě. Pro mnohé z nás je pocit ztuhlých kloubů a bolest ve svalech již zcela běžným pocitem, na nějž jsme si zvykli a odsunuli ho z vědomí. Proto si často až po absolvování masáže uvědomíme, jak byly naše svaly namožené, bolestivě napjaté a že nás překonávání nepříjemných pocitů s tím spojených stálo mnoho energie.

Masáž může pro nás představovat i cestu sebepoznání, protože zjišťujeme, jací skutečně jsme, a přitom nás pozitivně vyladit.

Přední část trupu

Ke světu se obracíme čelem. Přední část trupu je mechanicky nejméně chráněnou partií našeho těla. Trup je tvořen dvěma částmi – pevným hrudníkem, v němž je uschováno srdce, plíce a další orgány, a měkkým břichem, jehož svalstvo chrání zranitelné vnitřnosti.

Masáž hrudníku uvolňuje kromě jiných i prsní a mezižeberní svaly, čímž zvyšuje činnost a účinnost dýchání zvyšuje. Masáž břicha aktivuje vnitřní orgány a napomáhá k zlepšení jejich funkce, přičemž regeneruje břišní lis (svaly břicha).

Zadní část trupu

Záda jsou hlavní strukturou těla, jsou oblastí velké pohyblivosti a síly. Ačkoli je tato část mechanicky chráněna lépe než přední strana trupu, je velice ovlivňována naším stylem života. Protože na zádech se rozbíhají nervové dráhy vycházející z míchy do všech částí těla, má důkladná masáž okamžitý efekt a většina lidí po ní prožívá pocity úlevy.

Horní končetiny

Člověk jako jediný tvor po celý svůj život trvale odhaluje zranitelné partie. Naše paže a ruce jsou spjaty s našimi vnějšími vztahy , na nichž ve velké míře závisí, jaké vztahy si vytvoříme k sobě navzájem a k celému světu. Rukama bereme i dáváme.

Prostřednictvím paží a rukou vyjadřujeme své nejsilnější pocity, prokazujeme lásku objímáním, dáváním, ochraňováním nebo hlazením, ale projevujeme jimi i svou nenávist nebo agresivitu strkáním, hrozbou pěstí a podobně. Nepřekvapí proto, že masáž paží a rukou poskytne výrazný uvolňující prožitek, zvláště těm z nás, kteří mají sklon k potlačování svých pocitů.

Dolní končetiny

Při relativním klidu u kávy, oběda, večeře nebo sledování televize po dlouhém dni a celodenním spěchu cítíme bolesti v nohách, tlak, křeče nebo jsou nohy pocitově těžké, že s nimi nelze „ani pohnout“. Tyto pocity jsou vyvolány městnáním tekutin v dolní části těla. Zde je nápomocná autotransfuze, sprchování chladnou a studenou vodou nebo opakované masáže. Lidé, kteří jdou na masáž poprvé a nechají si dělat masáž velkým tlakem, cítí po několika hodinách nebo druhý den masírované části namožené a bolestivé. Je to způsobeno nepřiměřenou silou používanou masérem. Proto je dobré, určujeme-li si sami tlak rukou maséra podle svých pocitů.Pokud jdeme posilovat nebo běhat a nejsme-li kondicí připraveni, druhý den také cítíme bolest v namáhaných partiích.

Je třeba, abychom v činnosti pokračovali, a pak bolesti namáhaných částí těla po opakované masáži přejdou stejně tak, jako se zbavíme bolesti namožených svalů po vícero cvičeních.

Šíjová oblast

Mnohdy nemůžeme vyjadřovat své pocity svobodně jako děti, a tak se je učíme potlačovat. Dusíme v sobě například pocity zlosti nebo smutku, což se projeví stažením svalů ramen nebo stažením hrdla. Nejen proto zasluhují tyto partie naši pozornost. Čím dál více nás v životě provázejí nepříjemné pocity v hlavě: hvízdání, hlasité tepání, hučení, migrény.Mnohdy jsou tyto důsledky vyvolány jen zvýšeným napětím šíjových svalů z nepříjemného namáhání krční páteře (např.:při sedavém zaměstnání).

Noha

Lidská noha se vyvinula na vysoce složitou strukturu sestávající z 26 kůstek.Chodidlo je modelováno do dvou nosných oblouků. Kromě toho, že nese celou hmotnost těla, slouží také jako vynikající tlumič nárazů. Navíc obsahuje ploska chodidla nervová zakončení s reflexními spoji navazujícími na celý nervový systém. Při masírování chodidel proto působíme na celé tělo, nejen na chodidla samotná.

Ruce

Masáž ruky má zvlášť reflexující účinek, proto jsou naše ruce citlivé na hmatové vjemy. Stejně jako u chodidel reflexe v nich vyvolaná propojuje ostatní části těla.

Senzomotorické oblasti mozku přijímají vjemy rukou a řídí jejich pohyb. Jsou velmi rozsáhlé, což ukazuje na velkou citlivost rukou i na jejich funkční význam. Naše ruce s palci schopnými postavit se do opozice proti prstům jsou důležitým anatomickým znakem, který odlišuje člověka a primáty od jiných savců. Kloubům ruky je třeba věnovat pozornost, protože dodává prstům i zápěstí velkou pohyblivost.

Vlasová část (kůže na hlavě)

Kůže na hlavě může být také v napětí, což přispívá k bolestem hlavy a vede k dalším problémům, například k tvorbě lupů. Napětí kůže může mít vliv i na vypadávání vlasů. Masáž pomáhá odstranit zdroje tohoto napětí a pomáhá prokrvení kůže. Tím zlepšuje stav vlasové pokrývky.

Obličej

Obecně vzato, obličeje si u člověka všímáme nejdříve. Je odhalený a prozrazuje, ať už zjevně nebo nepřímo, životní příběh svého majitele. Jeho výraz je důsledkem pohybů velkého množství podkožních svalů, které umožňují provádět nejrůznější posunky a grimasy.

Stres a napětí se například odráží ve staženém čele, stisknutých čelistech, ale i ve výrazu očí. Naše radost nebo klidné rozpoložení jsou patrné z uvolněného výrazu. Ať už trvale nosíme usměvavou masku klidu a vyrovnanosti, nebo hrajeme překvapení či údiv, který zdůrazňujeme povytažením obočí, rysy vytesané do našeho obličeje pomáhají odhalovat naše postoje i náš charakter.

Anatomie svalů