Pod pojmen konstituce, konstituční typ nebo habitus rozumíme celkový vnější vzhled, vnější výraz, tělesnou stavbu individua.
Při určování metod cvičení mají velký význam individuální osobitosti každého sportovce. Hlavně při uplatňování systematiky kulturistiky má typologie důležitou úlohu. Je proto nutné seznámit se s touto problematikou, aby jsme ji dovedli správně uplatnit na sebe samých při vypracovávání tréninkových plánů a dávkování.
Nejmarkantnější jsou na první pohled tři základní typy: lidé vysocí, hubení; kulatí, obtloustlí až tlustí a lidé nejsou ani hubení ani tlustí, všeobecně uznávaní jako normální, někdy také samý sval.Studiem rozmanitého utváření lidského těla se zabívá medicínsko – antropologickádisciplína konstitučné typologie. Několik typologických škol zavedlo různé názvy pro uvedené typy a pro jejich modifikace.
Z historie:
- Například klasifikace Sigandova dělí lidi na typ dýchací, zažívací, svalový a mozkový.
- Prvním Sigandovým třem typům odpovídají často i dost používané typologické rozdělení Kretschnera. Používá označení: typ leptosomní, piknický a atletický.
- Existovalo i rozdělení Conrádovo, podle kterého jedinci normálně a celkově harmonicky vyvinutí jsou typem metreomorfním, od kterého je možné sestavit plynulou řadu na obě strany. Jedním směrem jsou to individua štíhlé, slabé – typ leptomorfní, kdežto jedinci s tendencí k tloustnutí jsou typem piknomorfní.
Pro systematiku kulturistiky se stala základem klasifikace vypracovaná r.1940 profesorem Harvardské univerziti (USA) Williamem Sheldonem, který stanovil tři hlavní varianty nabo-li typy tělesné konstituce:
- Silný, svalnatý – mezomorfní
- Křehký, štíhlí – ektomorfní
- Kyprý, se sklonem k tloustnutí – endomorfní
Charakteristika jednotlivých typů:
Mezomorfní typ, také atletický typ. Tělesné rozměry tohoto typu jsou pravidelné, ramena výrazné, široké, hrudník ve směru předozadním soudkovitém, při pohledu z předu a nebo ze zadu v tvaru písmena V. Člověk tohoto typu je nejužší v pase a v poměru k ramenům je úzký v bocích. Svalstvo je masívní, dlouhé a pevné, většinou bez zbytečného tuku. Dá se říci, že je to střední typ, který se může přiklánět k typu ektomorfnímu a nebo k typu endomorfnímu. Vyznačuje se souměrností základních rozměrů těla a pravidelností jejich částí.
Mezomorfní je svou tělesnou konstitucí nejvíce přizpůsobený na sportovní činnost přdevším silového charakteru. Je pro kulturizmus nejvhodnější. Svou dispozicí, hlavně silovými i proporcionálními, má předpoklady velmi rychle vyniknout a vypracovat se. Již v důsledku uvedených daných předpokladů je schopný snášet velké tréninkové dávky a zatížení. Právě proto, že jde o nejčastějji se vyskytující typ, všechny návody tréninků, dávkování, zatížení i výběr cvičení jsou vytvořené především na tento typ. Ostatní cvičenci si je musí přizpůsobyt svým předpokladům podle návodů uvedených v základech metodiky.
Ektomorfní typ neboli nervový se vyznačuje převahou pozdlžných rozměrů nad příčnými. U tohoto typu růst předbíhal do výšky. Končetiny jsou dlouhé a tenké, ruce a nohy jsou úzké. Kostra je drobná a štíhlá. Hlava má vejcovitý tvar a rysy obličeje jsou hranaté. Krk je tenký a dlouhý, záda úzké, hrudní koš dlouhý, úzký a plochý. Pánev je malá, kůže tenká a suchá, bez podkožního tuku. Ektomorf je hubený s málovyvinutou svalovinou.
Tento typ nesnáší dlouhou vytvalou silovou práci. Velmi rychle se unaví a vyčerpá svou energii. Z tohoto důvodu je nutné, aby se při sestavovánítréninkových plánů důvkováním a určováním zátěže přihlédlo k tomuto momentu a volil se trénink těžký, na zetížení a náročný, ale krátce trvající.Znamená to, že tento typ bude cvičit s velkým zatížením, ale s menším počtem opakování jednotlivých cviků )například místo8 -10 jen 5 – 6opakování). A stejně tak se i sníží počet sérií a naopak, zvýší se množství uvolňovacích cviků.
Endomorfní typ, také břišní, se vyznačuje relativní převahou příčných rozměrů. Je to typ masivní, silný, na pohled dobře živený. Růst se u něho projevyl více do šířky. Trup je mohutný, končetiny krátké, ruce široké, hlava okrouhlá, krk krátký a silný. Pánev je objemná, břicho kulaté a velké. Kosti jsou široké a pevné. Vyznačuje se sklonem k obezitě a má velké velké těžkosti s udržením si stabilní tělesnou váhu, případně s jejím snížením.
Už z popisu tohoto typu vystupuje jasně žádostivost zbavit se především přebytečného tuku, zeštíhlet a vyrýsovat jednotlivé svalové partie, přebytečné tukové rezervy, tzv. balast nahradit kvalitním a pevným svalstvem. Tento typ musí všechnu snahu v tréninku zaměřit na volbu takových cvičení, které respektují uvedeno žádostivost. To si vyžaduje patřičně upravit nejen životozprávu, hlavně stravování, ale i samotné tréninkové zaměření. Je nutné svičit s malou zátěží, s velkým počtem opakování (15 – 20), nejlépe do úplné únavy, v mnohých sériích s krátkými přestávkami na odpočinek. Cvičit ve dvou až třech teplácích, vždy do silného potu a co nejdéle. Využívat parní koupele, terénní běhy a ze sportovních her nejlépe fotbal nebo basketbal.
Z uvedených charakteristik je tedy zřejmé, že největší možnost dosáhnout tělesnou dokonalost mají představitelé mezomorfního typu, zatím co osoby patřící k ektomorfnímu typu (s výraznými škrty) budou narážet na těžkosti při přibírání na váze a při nárůstu svalové hmoty a osoby s příznakem endomorfního typu budou mít zas problém se snižováním tělesné váhy a zbavováním se tělesného tuku.
Příroda se naštěstí nedrží přísných standartů, proto se často setkámes kombinacemi včech těchto variant v tělesné konstituci. Vyhlídka na možnost brzkého vylepšení svého vzhledu nás přitahuje ke cvičení se zátěží podle systematiky kulturistiky. i lidi s vadama v tělesné konstituci a s disproporcemi ve vývoji. Jedni mají například masivní horní část těla a poměrně slabé nohy, a jiní naopak mají silné nohy a štíhlí trup, úzká záda a vpadlou hruď. Kromě toho existují i rozdíli, například ve fyziologických osobitostech organismu, v stavbě a kvalitě svalů.