Nervový typ člověka je vlastně to co u lidí pojmenováváme temperamentem. Pavlov říká, že temperament je nejvšeobecnější charakteristika každého jednotlivce, nejzákladnější charakteristika jeho nervové soustavy, která vtiskne zvláštní pečeť jeho činnosti.
Pozorováním se zjistilo, že se lidé v některých projevech temperamentu shodují, že se u nich objevují určité společné znaky. To vedlo již před 2000lety řeckého filozofa a učence Hippokrata ke klasifikaci lidských temperamentů, která se uchovala do dnes. V těch časech připisoval určité chrakteristické rysy, vždy s vlivem jedné ze čtyřech tekutin, které převládají v lidském organismu a podle řeckého názvu těchto tekutin byli označené temperamenty: melancholický, cholerický, flegmatický a sangvinický.
Dnes již nehledáme temperament v poměru krve, hlenu a ani žluče, ale určujeme ho především rozdílem v činnosti nervové soustavy, ve vlastnostech základních nervových procesů podráždění a útlumu.
Pavlov prostudováním základních nervových procesů a dlouholetým experimentováním určil čtyři základní typy vyšší nervové činnosti. Rozdělil je podle síly procesů podráždění na silné a slabé, podle vyrovnanosti na vyrovnané a nevyrovnané a podle pohyblivosti na rychlé a pomalé, které se na konec podobalí a odpovýdají typům Hipokratovým:
- sangvinik – silný, vyrovnaný, rychlý, živý;
- flegmatik – silný, vyrovnaný, pomalý,klidný;
- cholerik – silný, nevyrovnaný, neovladatelný;
- melancholik – slabý.
Jaká je charakteristika jednotlivých typů?
Sangvinik, typ živý, je z fyziologického hlediska charakterizovaný silnou nervovou soustavou. Poměry sil podráždění a útlumu jsou u něho vyrovnané, změna jednoho děje v druhý je lehká a rychlá, což svědčí o velké pohyblivosti nervových procesů. Charakter sangvinika se projevuje iniciativou, samostatnou energičností, smělostí, společenskostí, optimismem. Tento typ spojuje nejlepší vlastnosti nervových procesů ve velmi vhodné kombinaci.
Flegmatik, typ klidný – pomalý, je protikladem sangvinika vzhledem na pomalou rychlost nervových procesů. Procesi podráždění a útlumu jsou sice silné, vyrovnané, ale málo pohyblivé. Charakter flegmatika se vyznačuje klidem, rozvážností, trpělivostí, uzavřeností, těžkopádností, nerozhodností, lhostejností.
Cholerik, typ prudký – agresivní, se jeví z hlediska nervových procesů jako typ silný, ale nevyrovnaný. Převládají u něho procesy podráždění nad procesy útlumu. Charakter cholerika se vyznačuje prudkostí, náruživostí, podrážděností, závistí, nedisciplinovaností, netrpělivostí, nedostatkem sebeovládání, ale za to rozhodností, iniciativou, autoritou a zásadovostí.
Melancholik, typ slabý, z hlediska nervových procesů je chrakterizovaný malou silou procesů podráždění a útlumu, rychlou vyčerpaností a slabostí nervové soustavy. Charakter melancholika se projevuje malou iniciativou, unavitelností, citlivostí, nerozhodností, panikou, uzavřeností, sklonem k malátnosti a pesimismu.
Toto členění temperamentu je, samozřejmé, schematické, při čemž každého člověka není možné přesně zařadit. Podobně jako u konstitučních typů tak i u nervových typů se projevuje velká variabilita a udaná schémata mají jen pomoci v orientaci Vaši osobnosti vzhledem na správný výběr tréninkových dávek. I když objevy zákonitostí vzájemných vztahů mezi druhy nervových typů a metodikou tréninku, hlavně jeho praktického uplatnění je ještě jen v začátečním stádiu, i tak je možné říci, že typy silné, vyrovnané a pohyblivé velmi dobře snáší tréninkovou námahu, poměrně rychle se zotavují a uklidňují. Je možné je tedy i více fyzicky zatížit. Vyznačují se rychlejší vytrénovaností a schopností udržet si ji po delší dobu.
Opačně je to u slabých a nepohyblivých nervových typů. Ti se velmi těžko přizpůsobují tělesné námaze a velmi těžko si osvojují pohybové návyky.
Pro tréninkovou praxi je důležitý poznatek, že tréninková činnost může silně působit na vytváření temperamentu, hlavně upevňovat rysy charakteru, kterými se dají ovládat záporné projevy.
Zbytečná vzrušivost, pohyblivost, nepokoj, s kterými se setkáme například u cholerika, je možné zmírnit tím, že při zpracování tréninku vybíráme cvičení vyžadující pomalé tempo, delší přestávky na odpočinek a větší zatížení, s kterým je cvičenec nucen cvičit pomaleji ve středním a nebo pomalém tempu. Takového cvičence je dobré zařadit do početnější skupiny, kde se pauzy na odpočinek střídáním většího počtu cvičenců prodlužují.
Jinak se budeme přistupovat k flegmatikovi, který se v tréninku projevuje leností a lehkomyslností. Zařadíme ho do co nejmenší skupiny (maximálně 3cvičenci), kde tempo střídání na nářadí je poměrně rychlé, přestávky na odpočinek krátké. Cviky pro flegmatika mají mít výbušný charakter, velký pohybový rozsah s použitím spíše menší váhy, ale s větším počtem opakování. Třeba ho nutit, aby ve stanoveném času absolvoval předepsaný počet cviků i množství sérií.
U sangvinika budeme dbát na důsledné dodržování tréninkového rozpisu, na technicky správné vykonávání cviků, dodržování tréninkového odpočinku a správně volené zatížení.
Důsledný výběr cvičení je zvlášť důležitý pro melancholika. Cvičení musí být nenáročné na provedení, zatížení přiměřené fyzickým schopnostem, trénink je tak nejemocionálnější. Upozorňovat na dosáhnuté úspěchy, nikdy nešetřit pochvalou a povzbuzením.
Takto kulturistika a její prostředky (sylové cvičení) v souvislosti s morálně – volnými rysy osobnosti vedou k rozvíjení zdrženlivosti u cholerika, ke zvýšení stálosti u sangvinika, ke zvýšení pohyblivosti u flegmatika a sebedůvěře u melancholika.
Z uvedeného nervového typového rozdělení jesně vyplývá otázka individualizace tréninku, která v metodice kulturistiky je a musí být plně respektována. Tato otázka se ještě výrazněji projeví při aplikaci tréninku na konstituční typ.