Pohyby těla se tvoří činností příčně pruhovaného svalstva. To se po většinou upíná ke kostem. Překrývá klouby a kosti a plasticky se uplatňuje na obrysech těla. Název příčně pruhovaná svalovina vznikl proto, že drobná svalová vlákna pod mikroskopem vypadají jako příčně pruhovaná – střídají se tmavší a světlejší pruhy. Tato svalovina je ovládaná vůlí. Svalovina, která pracuje nezávisle na vůli, se jmenuje hladké svalstvo.
Sval se skládá z odstupující šlachy, svalového bříška a úponové šlachy. Latinský název svalu je musculus (myš) byl odvozený od tvaru dlouhých svalů, které jsou povětšinou vřetenovité a při dávce fantazie připomínají tělo myši. Při odstupující šlaše ležící část bříška se nazývá hlava a část bříška při úponové šlaše ocas. Podle toho mají i některé svaly název dvojhlavý (biceps) a podobně. V závislosti od funkce a umístnění svalu rozeznáváme svaly typu dlouhého, krátkého, plochého (biceps m.deltoideus, pectoralis maior).
Sval je na povrchu obalený do vazivové blány, která drží svalová vlákna pohromadě (při porušení obalu může sval vystoupit mimo obal) a ulehčuje posun svalu vůči jiným svalům při svalové činnosti. Aby měli šlachy ulehčený posun, jsou umístěné v šlachových pochvách. Aby se sval anebo šlacha při posunu nedotýkali vyčnívajících hran kostí, jsou na těchto místech váčky naplněné tělní tekutinou (tzv. burzy).
Při mikroskopickém pozorování je vidět, že příčně pruhovaný sval se skládá z vláken, které ve vnitř obsahují tzv.myofibrily. Ty jsou vlatní kontrakční útvary svalu. Svalová vlákna jsou vazivem spojená ve svalové snopečky a větší snopce. Mezi nimi procházejí cévy a nervy svalu. Velké množství snopců k sobě přiložených vytváří sval.