Kostra je složená z mnoha kostí tvořící soustavu pák umožňujících pohyby. Tvoří ochnanná pouzdra (lebka) a poskytuje oporu měkým částem těla.
Posilování podmiňuje rozvoj svalstva a vývin mohutné kostry. Kost roste asi do 18roku života, ale i tato hranice nemusí být konečná. Nadměrné posilování v období rychlého růstu se může projevit na kosterním systému negativně. Na to musí mladí cvičenci pamatovat. Také i jednostrané posilování deformuje kostru. Vnitřní uspořádání kostí, tak zvaná architektonika kostních trámců, reaguje na zatížení a řadí se do nejvýhodnějšího směru.
Na povrchu je kost obalená okosticí, tenkou vazivovou blankou, která obsahuje cévy (výživa) a nervy (citlivost). Vevnitř dlouhých kostí je dutina, která obsahuje kostní dřeň. Dutinu obklopuje pevná kost, která se směrem ke koncím mění na trámcovitou kost. Části kostí, které se stýkají v kloubech jsou obalené chrupavkou. Kosti se spojují pomocí chrupavky, vaziva nebo srůstem kostí. To jsou srůsty, které se velmi málo pohybují a nebo se nepohybují vůbec.
Nesouvisle se kosti spojují pomocí kloubů různého druhu. Kloubní hlavice jedné kosti zapadá do kloubní jamky kosti druhé. Kloubní dutinu, v které se nachází kloubní mazivo (sinovie), obaluje kloubní pouzdro. Na místech kde tvar hlavice neodpovídá tvaru jamky, jsou vytvořené kloubní destičky (v koleni – menisky).
Posilováním se klouby značně zpevňují, ale při nadměrném zatížení anebo přehnaných pohybech může dojít k jejich poškození v podobě podvrtnutí (distorzie), kde dojde až k natrhnutí vaziv a cév, z kterých vzniká i krevní výron. Někdy se dostane hlavice kloubu mimo kloubní jamku, vaziva a krevní cévy potrhají, což způsobí značnou deformaci tvaru kloubu s krevním výronem. Tyto stavy vznikají, pokud se překročí hranice fyziologického rozsahu kloubních pohybů.
Základní kloubní pohyby jsou:
- ohnutí (flexe)
- natáhnutí (extenze)
- přitáhnutí (addukce)
- odtáhnutí (abdukce)
- otáčení (rotace)
- kroužení (cirkumdukce)
V ose kostry je páteř. Skládá se ze 7krčních obratlů, 12hrudních obratlů, 5bederních obratlů, 5srostlých křížových obratlů a na konci je kostrč jako vývojový zbytek po ocasu, která je složená ze 4 – 5malých obratlů. Obratle mají silné tělo doplněné vzadu oblouky, které tvoří míšní kanál páteře. Po stranách má obratel příčné výběžky a do zadu vybýhají trnovité výběžky. Na výběžky se upínají vaziva a svaly páteře. Mezi jednotlivými obratli se nacházejí pružné, chrupavčité neziobratlové destičky. Ty dodávají páteři pružnost a ohybnost. To, že se večer výška člověka vlivem váhy (zemské přitažlivosti) zmenšuje a ráno se navrací do původní hodnoty, je to také důkaz pružnosti meziobratlových destiček.
Páteř ovlivňuje tvar trupu tak, že podle svého zakřivení určuje křivku páteře. Normálně je páteř dvakrát esovitě prohnutá. Část krční a bederní páteře je ohnutá dopředu, to je takzvaně cervikální a lumbální lordóza. V část hrudní a křížová je ohnutá dozadu, to je takzvaně thorakální a sakrální kyfoza. U kulturistů s enormě zvětšeným svalstvem zad a v bederní oblasti je až neesteticky zvýrazněná lumbální lordóza, ale i ostatní zakřivení jsou zvětšené. To mu se musíte vyhnout správně volenými cviky a kompenzačním cvičením. Naopak, známkou svalové slabosti je plochá i kulatá páteř. K tomuto jevu dochází například u mládeže nečinností zádového svalstva při déletrtvajícím studování s předkloněnou hlavou. Páteř praváků je také vybočená v hrudní oblasti nepatrně vpravo. To je takzvaně fyziologická bočitost (skolioza páteře). Ta se může nepříznivě zvýraznit při jednostranném cvičení. Dobrým pomocníkem ve snaze získat správné držení těla mimo vhodně zvolených cviků je i plavání (hlavně kraulový a znakový způsob).
Hrudník je tvořený hrudní páteří, žebry a v předu hrudní kostí. Žebra v podobě oblouků se rozpínají mezi páteří a hrudní kostí, a vytvářejí tak hrudní koš. Na hrudní kost, která má tvar meče, se přichytávají žebra svými chrupavčitými konci. Poslední žebra se přichytávají na chrupavky výše uložených žeber a poslední dva páry žeber ční na boku ve svalovině. Žebra jsou mezi sebou spojené vazivami a svaly. Celé spojení je velmi pružné, což má velký význam při dýchacích pohybů. Hlavně u mládeže dýchací cviky a sporty zatěžující dýchací aparát mohou zvýšit pružnost hrudníku a spolu s posilováním kladně působit na jeho celkový rozvoj.